Stanovy hnutí BOS

 

 

STANOVY

politického hnutí BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA

 

ČLÁNEK I.

Název a sídlo

Název hnutí: BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA

Zkratka: BOS, dále jen „hnutí BOS“ a „hnutí“

Sídlo: 500 02 Hradec Králové

 

ČLÁNEK II.

Programové cíle

  1. Hlavním cílem hnutí BOS je sjednocovat a získávat podporu občanů České republiky, kteří vnímají současné reálné nebezpečí ohrožení suverenity a bezpečnosti České republiky a jejích občanů.
  2. Hnutí BOS podporuje posílení občanské odpovědnosti za řádné a zákonné fungování státu. Usiluje o plnou odpovědnost státu za zabezpečení vnější i vnitřní bezpečnosti občanů před narůstajícím mezinárodním chaosem, terorismem, nelegální migrací, snahami o zrušení ČR jako národního státu a před nebezpečím rozkladu naší společnosti. Budeme prosazovat potravinovou a energetickou soběstačnost a připravenost čelit pandemiím a jiným ohrožením.
  3. Hnutí BOS prosazuje princip solidarity a spravedlnosti ve vztazích mezi lidmi. Vystupuje za posílení právního prostředí a vymahatelnosti práva v české společnosti, proti korupci, proti zneužívání veřejných prostředků, a proti zneužívání evropských a státních dotací.
  4. Hnutí BOS prosazuje zvýšení úrovně připravenosti ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a IZS na ochranu zájmů našich občanů. Prosazuje všestranné vybudování a zabezpečení ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, včetně obnovení obranného a zbrojního průmyslu České republiky.
  1. Cíle svého působení má Hnutí BOS zakotvené ve svém programu. K zpřesňování,

rozšiřování, či změně programových cílů využívá hnutí BOS Programovou konferenci, kterou svolává Ústřední rada hnutí. Závěry a doporučení programové konference podléhají schválení Celostátní konferenci hnutí BOS

 

ČLÁNEK III.

Vznik členství, práva a povinnosti členů

  1. Členem hnutí BOS může být pouze občan České republiky, plně svéprávný, starší 18 let, který nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin a který není členem jiné politické strany nebo hnutí, souhlasí s programem a stanovami hnutí BOS, řádně a včas platí členské příspěvky.
  2. Členství v hnutí BOS vzniká přijetím za člena na základě písemné přihlášky. O přijetí za člena rozhoduje krajská rada na základě doporučení místního klubu. Pokud požádá o přijetí za člena BOS občan v místě, kde není ustavena krajská organizace, o přijetí rozhoduje ÚRH.
  3. Práva členů

Člen hnutí má zejména právo:

  1. a) vybrat si místní klub, ve kterém bude členem. Pokud není v kraji MK, je řízen přímo URH,
  2. b) účastnit se jednání členské schůze místního klubu, jehož je členem, předkládat členské schůzi návrhy, k návrhům se vyjadřovat a hlasovat o nich,
  3. c) volit a být volen do orgánů hnutí,
  4. d) kandidovat ve volbách za podmínek stanovených hnutím.
  5. Povinnosti členů:

Člen hnutí má zejména tyto povinnosti:

  1. a) aktivně se zapojit do činnosti hnutí,
  2. b) prosazovat programové cíle hnutí a pro naplnění programu hnutí získávat nové stoupence,
  3. c) řídit se stanovami a dalšími vnitřními normami hnutí,
  4. d) plnit usnesení a rozhodnutí přijatá orgány hnutí,
  5. e) platit členské příspěvky.
  6. Členství zaniká:
  7. a) Vystoupením. Písemné oznámení člena o vystoupení z hnutí bere na vědomí Krajská rada, případně ÚRH. Členství zaniká dnem, kdy Krajská rada (ÚRH) vzala vystoupení člena na vědomí.
  8. b) Vyloučením na základě rozhodnutí Krajské rady, případně ÚRH. Členství zaniká dnem právní moci tohoto rozhodnutí.
  9. c) Ztrátou některé z podmínek členství dle bodu 1 tohoto článku. V takovém případě členství zaniká dnem, kdy člen přestal splňovat stanovené podmínky členství. Tímto dnem členství zaniká bez ohledu na to, kdy se o tom hnutí BOS dozvědělo.
  10. d) Vstupem do jiné politické strany nebo hnutí.
  11. e) Smrtí nebo prohlášením člena za mrtvého.
  12. f) Z dalších důvodů uvedených v těchto stanovách.
  13. Evidenci členů Krajské organizace vede Krajská rada. Do seznamu se zapisují základní identifikační údaje člena: jméno, příjmení, datum narození, bydliště, kontaktní údaje, zejména e-mail a telefon, změny těchto údajů, datum vzniku a zániku členství.

 

ČLÁNEK IV.

Organizační struktura

A: Místní klub (MK)

  1. Místní klub je základní organizační jednotkou hnutí ustavenou Krajskou radou hnutí poté, co o její založení písemně požádají nejméně tři členové, s uvedením obce a její části, v níž mají zájem působit.
  2. Místní klub není oprávněn právně jednat za hnutí a zavazovat hnutí jako celek.
  3. Nejvyšším orgánem Místního klubu je členská schůze, kterou tvoří všichni členové místního klubu. Členská schůze se koná podle potřeby, nejméně 1x ročně a je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů Místního klubu. K přijetí rozhodnutí členské schůze Místního klubu je potřebná nadpoloviční většina hlasů přítomných členů.
  4. Místní kluby zejména vytvářejí podmínky pro uplatňování práv, povinností, politických aktivit a zájmů svých členů, kdy v rámci své působnosti organizují plnění přijatých rozhodnutí.
  5. Členská schůze zejména:
  6. a) doporučuje Krajské radě přijetí uchazeče za člena a podává návrh na ukončení členství,
  7. b) volí a odvolává předsedu Místního klubu,
  8. c) volí delegáty Místního klubu na Krajskou, popř. na Celostátní konferenci a navrhuje členy do Ústřední kontrolní komise hnutí,
  9. d) schvaluje svůj místní program,
  10. e) navrhuje kandidáty do voleb do obecních zastupitelstev územně správních celků a do zastupitelských a zákonodárných sborů.
  11. Předseda Místního klubu zejména:
  12. a) organizuje a řídí činnost Místního klubu, zabezpečuje spolu s členy místního klubu plnění rozhodnutí přijatých členskou schůzí a rozhodnutí vyšších orgánů hnutí,
  13. b) má právo rozhodovat o dělbě práce mezi členy,
  14. c) je povinen se řídit rozhodnutími členské schůze a nadřízených orgánů hnutí,
  15. d) je členem Krajské rady, které předkládá návrhy za místní klub.

B: Krajská organizace

  1. Krajská organizace je organizační jednotkou na úrovni kraje, která sdružuje všechny Místní kluby v daném kraji. Krajská organizace může být ustanovena tehdy, pokud jsou v kraji nejméně 2 Místní kluby.
  2. Krajská organizace není oprávněna právně jednat za hnutí a zavazovat hnutí jako celek.
  3. Orgány Krajské organizace jsou Krajská konference a Krajská rada (KR).
  4. Nejvyšším orgánem Krajské organizace je Krajská konference, kterou tvoří všichni delegáti Místních klubů a členové Krajské rady.
  5. Krajská konference se koná podle potřeby, nejméně 1x ročně a je vždy svolávána předsedou nebo z jeho pověření prvním místopředsedou Krajské rady.
  6. Krajská konference může být svolána i tehdy, požádá-li o její svolání nejméně 1/3 Místních klubů dané Krajské organizace. Na pokyn Ústřední rady hnutí musí být Krajská konference svolána vždy.
  7. Krajská konference volí a odvolává předsedu, prvního místopředsedu, tři místopředsedy Krajské rady a volí delegáty a jejich náhradníky pro Celostátní konferenci. Dále volí předsedu a dva členy Krajské kontrolní komise.
  8. Krajská konference je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech delegátů Krajské konference. K přijetí rozhodnutí Krajské konference je potřebná nadpoloviční většina všech přítomných delegátů.
  9. Krajská rada je výkonným orgánem hnutí kraje. Krajskou radu tvoří Krajskou konferencí zvolený předseda, první místopředseda, místopředsedové Krajské organizace a předsedové Místních klubů v kraji. Krajská rada je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů Krajské rady a k přijetí rozhodnutí je nutná nadpoloviční většina hlasů přítomných členů Krajské rady. Při hlasování Krajské rady je v případě rovnosti hlasů rozhodující hlas předsedy Krajské rady.
  10. Za Krajskou radu jedná a podepisuje předseda společně s dalším místopředsedou nebo první místopředseda společně s dalším místopředsedou.
  11. Krajská rada zejména:
  12. a) plní usnesení Krajské konference, Celostátní konference hnutí a Ústřední rady hnutí,
  13. b) koordinuje činnost Místních klubů, objasňuje a napomáhá Místním klubům při realizaci politiky hnutí v místních podmínkách,
  14. c) vede evidenci členů Krajské organizace,
  15. d) přijímá přihlášky individuálních členů nezařazených do Místního klubu,
  16. e) vybírá od svých členů členské příspěvky, které eviduje a odvádí na účet hnutí vedený u peněžního ústavu,
  17. f) zpracovává rozpočet za Krajskou organizaci a předkládá ji Ústřední radě hnutí ke schválení
  18. g) hospodaří v souladu se zásadami stanovenými Ústřední radou hnutí,
  19. h) schvaluje kandidáty do voleb a do orgánů místní samosprávy,
  20. i) navrhuje Krajské konferenci ke schválení kandidáty do zákonodárných sborů a orgánů vyšších územních samosprávných celků,
  21. j) na pokyn Ústřední rady hnutí má právo zrušit Místní klub, pokud Místní klub porušuje tyto stanovy, vnitřní předpisy hnutí nebo nedodržuje program a cíle hnutí,
  22. k) za svou činnosti odpovídá Krajské konferenci a Ústřední radě hnutí.
  23. l) připravuje program Krajské konference, svolává ji a v souladu se schváleným programem ji řídí. Krajské konferenci navrhuje k projednání podněty k návrhu změn Stanov hnutí BOS a náměty k revizi Programu hnutí BOS. Zároveň navrhuje Krajské konferenci k projednání své kandidáty na předsedu a na 1. místopředsedu ÚRH hnutí BOS. Návrhy schválené Krajskou konferencí předkládá Ústřední radě hnutí BOS.

 

C: Hnutí BOS

  1. Hnutí BOS tvoří třináct Krajských organizací a organizace hlavního města Prahy v postavení Krajské organizace.
  2. Orgány hnutí BOS jsou Celostátní konference, a Ústřední rada hnutí.
  3. Nejvyšším orgánem hnutí je Celostátní konference. Statutárním orgánem hnutí je předsednictvo Ústřední rady hnutí.
  4. Celostátní konference se koná podle potřeby, nejméně jedenkrát za dva roky a je vždy svolávána předsedou nebo z jeho pověření prvním místopředsedou Ústřední rady hnutí. Programovou konferenci svolává předseda, nebo z jeho pověření první místopředseda ústřední rady hnutí podle potřeb hnutí BOS, a to na základě rozhodnutí Ústřední rady hnutí.
  5. Celostátní konference je vždy svolávána na základě rozhodnutí Ústřední rady hnutí, nebo požádá-li o svolání nejméně 1/3 krajských organizací.
  6. Celostátní konference je usnášeníschopná, je-li přítomna dvoutřetinová většina všech delegátů Celostátní konference. K přijetí rozhodnutí Celostátní konference je potřebná nadpoloviční většina všech přítomných delegátů. Při hlasování Celostátní konference je v případě rovnosti hlasů rozhodující hlas předsedy Ústřední rady hnutí.

 

  1. Celostátní konference hnutí zejména:
  2. a) hodnotí naplňování programových cílů, na jejichž základě doporučuje Ústřední radě hnutí další koncepci politické strategie hnutí,
  3. b) volí a odvolává z delegátů Celostátní konference předsedu a místopředsedu, členy Ústřední rady hnutí, 3-5 členů Ústřední kontrolní komise a jejich náhradníky pro případ kooptace nového člena za člena Ústřední kontrolní komise, jehož členství by zaniklo z jakéhokoli důvodu,
  4. c) bere na vědomí zprávy o činnosti členů hnutí zastupujících hnutí ve volených orgánech.
  5. Ústřední rada hnutí má 5 až 30 členů. Ústřední rada hnutí volí ze svého středu až pět místopředsedů, kteří tvoří předsednictvo ÚRH. O způsobu volby rozhoduje Ústřední rada hnutí.
  6. Za Ústřední radu hnutí jedná a podepisuje předseda společně s dalším místopředsedou nebo první místopředseda společně s dalším místopředsedou.
  7. Ústřední radu hnutí svolává předseda nebo z jeho pověření první místopředseda Ústřední rady hnutí podle potřeby zpravidla 4x ročně. Předsednictvo Ústřední rady svolává předseda, nebo z jeho pověření 1.místopředseda Ústřední rady hnuti zpravidla 1x za měsíc.
  8. V případech důvodů hodných zvláštního zřetele zmocňuje Celostátní konference Ústřední radu hnutí provést volbu předsedy hnutí nebo 1. místopředsedy v období mezi konferencemi. Při volbě předsedy, prvního místopředsedy a místopředsedů Ústřední rady hnutí je nezbytná přítomnost dvoutřetinové většiny všech členů Ústřední rady hnutí a k přijetí rozhodnutí nadpoloviční většina hlasů všech přítomných členů Ústřední rady hnutí. Při hlasování Ústřední rady hnutí je v případě rovnosti hlasů rozhodující hlas předsedy Ústřední rady hnutí. Tento článek platí pouze v případě nutnosti volby v období mezi konferencemi.

 

  1. Ústřední rada hnutí zejména:
  2. a) podílí se na tvorbě a prosazování programu hnutí.
  3. b) usiluje o získání politického vlivu v zákonodárných sborech, orgánech vyšších územních samosprávných celků, orgánů místní samosprávy a výkonné moci,
  4. c) volí a odvolává místopředsedy, členy Ústřední rady hnutí, předsedy stálých a dočasných komisí s výjimkou Ústřední kontrolní komise, kterého volí členové ÚKK s přihlédnutím k návrhu ÚRH,
  5. d) na návrh předsedů stálých a dočasných komisí schvaluje a odvolává členy těchto komisí,
  6. e) v průběhu mandátu kooptuje, po projednání s předsedy Krajských rad, nebo na jejich návrh nové členy Ústřední rady hnutí za členy, kteří na funkci rezignovali, či ji nemohou z jakýchkoliv důvodů vykonávat. Totéž platí i při kooptaci do ÚKK,
  7. f) na návrh předsednictva ÚRH schvaluje auditora pro ověření účetní závěrky,
  8. g) schvaluje lídry Kandidátních listin do celostátních voleb a do voleb do Parlamentu EU,
  9. h) projednává návrhy Krajských organizací na kandidáty do celostátních voleb, schvaluje kandidátní listiny a na nich pořadí kandidátů,
  10. i) přijímá opatření k informacím obdržených od zvolených zastupitelů, poslanců, senátorů a poslanců EU,
  11. j) rozhoduje o výši členských příspěvků,
  12. k) schvaluje Plán hospodaření a rozpočet hnutí na účetní období,
  13. l) schvaluje řádnou účetní závěrku, po předchozím vyjádření Ústřední kontrolní komise,
  14. m) připravuje a navrhuje změny stanov a předkládá je ke schválení Celostátní konferencí
  15. n) projednává a schvaluje vnitřní předpisy hnutí,
  16. o) projednává a schvaluje předloženou zprávu předsednictva ÚRH o hospodaření a nakládání s majetkem hnutí,
  17. p) schvaluje pracovněprávní vztahy potřebné pro zajištění činnosti hnutí,
  18. q) přijímá rozhodnutí a opatření k činnosti hnutí v souladu s platnými Stanovami a schváleným Programem hnutí
  19. r) navrhuje a schvaluje výši platu (odměny) předsedy ÚRH, 1. místopředsedy, a řídících pracovníků sekretariátu ÚRH.
  20. s) v případě, že není ustanovena Krajská rada, či Krajská organizace, plní povinnosti Krajské rady, či Krajské organizace.

 

  1. Předsednictvo Ústřední rady hnutí:
  2. a) na základě schválených závěrů a usnesení Celostátní konference zpracovává Plán práce předsednictva Ústřední rady hnutí a návrh Plánu práce Ústřední rady hnutí k realizaci závěrů Celostátní konference, který předkládá ÚRH ke schválení na prvním řádném jednání Ústřední rady hnutí,
  3. b) navazuje politické vazby v nejvyšším zákonodárném sboru a orgánech státní moci a předkládá Ústřední radě hnutí doporučení k získávání vlivu v těchto orgánech,
  4. c) v době mezi zasedáními Ústřední rady hnutí, řídí a koordinuje činnost Krajských organizací, poskytuje metodickou pomoc Krajským organizacím,
  5. d) předkládá Ústřední radě hnutí návrh na auditora pro ověření účetní uzávěrky,
  6. e) připravuje a předkládá Ústřední radě hnutí návrh Plánu hospodaření a rozpočet hnutí na účetní období,
  7. f) po předchozím vyjádření Ústřední kontrolní komise předkládá Ústřední radě hnutí řádnou účetní uzávěrku ke schválení,
  8. g) odpovídá za vedení účetnictví v duchu platných zákonů, norem a předpisů, o hospodaření a nakládání s majetkem hnutí,
  9. i) vyhlašuje výběrové řízení na funkce řídících pracovníků sekretariátu a kanceláře Ústřední rady hnutí,
  10. j) předkládá Ústřední radě hnutí ke schválení návrhy pracovněprávních smluv k zajištění činnosti hnutí,
  11. Ústřední kontrolní komise je kontrolním orgánem hnutí, její členy volí a odvolává Celostátní konference.
  12. Ústřední kontrolní komise má 3 – 5 členů, kteří volí ze svého středu předsedu nadpoloviční většinou hlasů všech jejich členů.
  13. Celostátní konference volí současně 3 – 5 náhradníků do funkce člena Ústřední kontrolní komise pro případ kooptace nového člena za člena kontrolní komise, jehož členství zaniklo z jakéhokoli důvodu.

 

  1. Ústřední kontrolní komise zejména:
  2. a) volí ze svého středu předsedu ÚKK s přihlédnutím k doporučení ÚRH,
  3. b) kontroluje hospodaření hnutí, kontroluje využívání přidělených finančních prostředků v souladu se zákony České republiky a plnění povinností řádného hospodáře při nakládání s majetkem hnutí v organizačních jednotkách hnutí,
  4. c) vyjadřuje se k návrhu rozpočtu hnutí, průběžným zprávám o jeho plnění, k výroční finanční zprávě, k inventarizační zprávě o provedené inventarizaci majetku a závazků hnutí a k účetní závěrce,
  5. d) své zprávy a vyjádření předkládá na vědomí Ústřední radě hnutí,
  6. e) řeší spory mezi členy hnutí, mezi členem hnutí a místním klubem či krajskou organizací nebo mezi orgány či organizačními jednotkami hnutí,
  7. f) po dohodě s orgány hnutí provádí kontrolu plnění rozhodnutí konferencí a orgánů hnutí,
  8. g) průběžně informuje Ústřední radu hnutí o své činnosti a Celostátní konferenci předkládá zprávu o své činnosti,
  9. h) prověřuje dodržování stanov.
  10. Krajská rada, Krajská kontrolní komise, Ústřední rada hnutí, předsednictvo ÚRH a ÚKK jsou oprávněny ve výjimečných případech přijímat rozhodnutí systémem „Per Rollam“. Podrobnosti upravuje vnitřní předpis.

 

ČLÁNEK V.

Zásady hospodaření

  1. Za správné hospodaření hnutí odpovídá Ústřední rada hnutí.
  2. Hospodaření hnutí se řídí ustavením § 17 a násl. zákona č. 424 /1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, těmito stanovami, zákonem o účetnictví, zákonem o dani z příjmů a dalšími souvisejícími právními předpisy. Orgány hnutí se dále řídí svými vlastními vnitřními předpisy.
  3. Příjmem hnutí mohou být:
  4. a) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na úhradu volebních nákladů,
  5. b) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na činnost hnutí,
  6. c) příspěvky vlastních členů,
  7. d) dary a dědictví,
  8. e) úroky z vkladů,
  9. f) příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích, politických a společenských akcí a publikační činnosti.
  10. Místní kluby a Krajské organizace nejsou oprávněny nabývat ve prospěch hnutí žádný majetek, ani jiná majetková práva. Nabývat majetek, případně další majetková práva, je oprávněn pouze statutární orgán hnutí.
  11. Majetek hnutí je vlastnictvím hnutí jako celku. Každá organizační jednotka hnutí je povinna účelně a efektivně využívat majetek hnutí, se kterým hospodaří.
  12. Hnutí odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové hnutí za závazky hnutí neodpovídají ani neručí.

 

ČLÁNEK VI.

Členské příspěvky

  1. Výše členského příspěvku činí 200,- Kč ročně. Členský příspěvek je splatný nejpozději do 28. 2. příslušného kalendářního roku, za který člen členský příspěvek platí.
  2. O změně výše členského příspěvku rozhoduje ústřední rada hnutí.

ČLÁNEK VII.

Závěrečná ustanovení

  1. Zanikne-li hnutí sloučením s jinou politickou stranou nebo politickým hnutím nebo přeměnou na občanské sdružení bez likvidace, přecházejí majetek, práva a závazky hnutí na právního nástupce.
  2. Dojde-li k rozhodnutí o zrušení hnutí s likvidací, bude majetkový zůstatek, který vyplyne z likvidace majetku a závazků použit na charitativní účely.